Jak fotím svatební den & tipy pro plánování svatby

Rady & tipy jak si užít svatební den pro nevěsty, ženichy i fotografy

Ahoj, jsem Anna, jsem svatební fotografka, co dlouhou dobu žila a fotila ve Skotsku a tady sdílím některé svoje rady a tipy jak fotit svatební den pro radost všech.

Jako člověk i jako fotografka úplně neholduju tradicím. Miluju nevěsty a ženichy, co si udělají svatební den prostě po svém: zavrhnou zkostnatělé tradice, co jim nesedí (hello chomout), upraví si nebo naplní vlastním významem ty dobré a vytvoří si den, který by prostě chtěli prožívat pořád dokola.

Den, který byste chtěli prožívat pořád dokola

Já jako svatební fotograf jsem u jejich každého krůčku a je to pokaždé nesmírná čest, že si mě tak úžasní lidé najdou a přizvou mě zachytit a prožít ten den s nimi.

Proto hned první rada je: svatební fotograf by měl být empatický a mělo by vám s ním být dobře. Neměl by vás vytrhávat z událostí dne, ale také by neměl sedět znuděně někde opodál, měl by být v centru dění, ale né centrem dění. Centrem dění jste vy, váš prožitek a vaši nejbližší.

Fotograf by měl být v centru dění, ale né centrem dění.

Jak vybrat svatebního fotografa?

Já sama jsem v téhle pozici ještě nebyla, ale i tak občas bývám pěkně overwhelmed když vidím, kolik skvělých fotografů je. Možností je přehršel, jak bych na to šla já:

• Nejdřív bych zkoukla adresáře známých svatebních magazínů, protože dodavatelé jsou předvybraní redakcí a už se v tom nějaký čas asi pohybují, u nás je to třeba MILE nebo Budeme se brát.
• Instagram – všichni víme, že to je nekonečná studnice inspirace a dá se tam krásně udělat přehled o stylu různých fotografů
• Web vybraného fotografa pro více informací
• Až v poslední řadě bych dala na doporučení známých (ač sebelepší), protože je to sice vyzkoušené, ale ten člověk, co vyhovoval jim, nemusí nutně vyhovovat vám.

U samotného rozhodování koho zvolit bych se řídila pocitem – s kým vám je prostě dobře. Nikdy bych asi nezabookovala fotografa se kterým jsem se nepotkala osobně nebo alespoň na callu online. Určitě je také dobré mít vše ošetřené jednoduchou smlouvou.

Zásnubní focení – ano nebo ne a kdy?

Za mně zásnubní focení jednoznačně ano. Je to skvělá příležitost jak zjistit, jestli si s fotografem opravdu sedíte, trochu se navzájem poznat a zjistit co se vám líbí. Já přesvatební focení doporučuju úplně všem, a obzvlášť těm, co se neradi fotí (což je většina mých párů a já taky :D). Většinou pak při focení zjistíme, že to vůbec není tak hrozný a že ani ty výsledné fotky vlastně nevypadají tak hrozně! 😉

Chcete více tipů, jak se připravit na předsvatební focení? Sepsala jsem je tady: Rande nebo zásnubní focení – co na sebe?

Co když vás výsledek předsvatebního focení nenadchne?

To se může stát. Je to indície, že možná nejste na té správné cestě… Fotograf pro vás třeba není ten pravý a je jen správné to s ním vykomunikovat a zkusit někoho jiného. Pravého profesionála poznáte, tak, že se včasné zrušení focení obejde bez nějkých dramat, protože logicky je v zájmu všech spolupracovat jen když si vzájemně vyhovují. Komunikace je v téhle chvíli naprosto zásadní – oznamte to fotografovi co nejdřív, jinak může být problém, protože on má pro vás termín vyblokovaný a pozdní zrušení může znamenat, že mu zůstane termín neobsazený, storno poplatky, atd. Je také samozřejmostí za zásnubní focení zaplatit, protože nad tím fotograf strávil čas a dodal vše s nejlepším svědomím. Většinou je to pár tisíc korun.

Jaká je typická komunikace s fotografem před svatbou?

Za mě je to většinou dost jednoduché – po úvodní poptávce si domluvíme call nebo osobní schůzku, kde se seznámíme trochu víc a probereme detaily, pak přichází na řadu podpis smlouvy a zaplacení zálohy, což probíhá zcela online. Předem si také navrhneme termín předsvatebního focení, který si, až nadejde čas, upřesníme. Pak většinou komunikujeme nějaké tipy pro harmonogram dne, ale není to vždy nutné. V dalším kontaktu jsme většinou pár týdnů před svatebním dnem, kdy už se ví přesný harmonogram, případné změny a také si předáme seznam skupinových fotek (o tom dále). V tuhle chvíli také nevěsta/ženich platí zbytek platby.

Den předem většinou posílám smsku, že jsem ready, protože mi je jasné, že nevěsty/ženichové v ten den bývají vystresovaní, aby vše klaplo (i moje noční můra je, že bych se někdy sekla v datu – ťuk ťuk na dřevo – takže si předtím termín několikrát přesně ujasňuju).

Má mít fotograf na svatbě oběd?

Pokud jste měli někdy to štěstí zavítat do diskuze na mimibazaru, našli byste tam na tuto otázku řadu bouřlivých odpovědí. Jako řešení tam účastnice navrhují např. ať fotograf hladoví, ať se v programu počítá s tím, že si fotograf pojede na benzínku koupit bagetu a nebo ať si jede do hospody ve vedlejší vesnici objednat obědové menu. No… co na to říct, jsem ráda, že tohle jsem nikdy nemusela řešit.

Možná je to díky tomu, že ve smlouvě i FAQ na svém webu to jasně rozepisuju – nejraději budu za poskytnutí nějakého místa stranou, kde si přes oběd (kdy se toho moc neděje), budu moc vydechnout, najíst se, zazálohovat fotky a mít tam během dne i uloženou techniku. Ohledně oběda budu samozřejmě vděčná za poskytnutí nějaké formy vegetariánského jídla – zvlášť pokud se fotí od brzkých hodin a nikde v okolí nic jiného než svatební místo není, ale ráda si přinesu oběd vlastní, jen je třeba mi říct co a jak. V případě, že jde o čistě masoužroutskou svatbu (ve Skotsku mají už vždy vege alternativu, v Čechách zatím né vždy), je verze mého vlastního oběda jasná, protože bych nikomu nechtěla přidávat starost navíc.

Jídlo je základ

Co si budeme namlouvat, spokojený (a nehladovící) fotograf/kameraman je mnohem lepší, výkonnější a motivovanější kreativec, než ten nespokojený a hladovící, takže základní oběd je asi to nejmenší, jak si zajistit dobrý výsledek. 🙂

Samozřejmě se může stát nepředvídatelné – můžou na vás s obědem zapomenout, pes vám sežere bagetu z benzínky :D, nebo se toho člověk třeba pořádně nenají – vždycky, ale naprosto vždycky s sebou mám nějakou zálohu a tyčinky, kterými můžu doplňovat energii průběžně. A pokud jsou nějaké zádrhely ohledně oběda nikdy je neřeším s novomanželi, ale s cateringem.

Posadit fotografa ke svatebnímu stolu?

Pozor na druhou věc – a tou je přílišná pohostinnost. Pokud není fotograf vyloženě známý svatebčanů a není na svatbě částečně i jako host, není ideální ho usadit ke stolu mezi svatebčany. Stalo se mi to párkrát a zcela chápu proč – snoubencům může být trapné aby někdo seděl bokem nebo třeba není jiný prostor, ale fotograf na svatbě je hlavně dodavatel a kreativec a po intenzivních hodinách během rána a obřadu vám bude nejvíc vděčný za klidné místo v ústranní, než třeba muset konverzovat s neznámým svatebčanem po levici.

Focení svatebního dne

Den D! Na místo vyrážím vždy s bohatou rezervou (dvakrát takovou pokud je součástí cesty D1, den předem pokud jde o D1 v zimě :D), většinou se snažím dorazit minimálně hodinu před domluveným začátkem focení. Pokud jsem na místě ještě nefotila, tak mám čas si to tam projít a zorientovat se, připravit si techniku a něco pojíst. Jídlo je důležité – protože následujících pár hodin kromě koláčku a panáku alkoholu /typ si doplňte dle lokality/, který mi vnutí před kostelem něčí dědeček/babička (to se nedá odmítnout :D), nebudu mít nic.

Pak se začínají dít věci a pro svatebního fotografa začíná několikahodinový hardcore šrumec – ale na venek se vždycky snažím být co nejvíc v klidu a vnímat pocity nevěsty/ženicha a svatebčanů, být všude a zachytit jak detaily a momentky, tak celek.

Svatební den – kdy je nejlepší čas na focení?

Můj nejoblíbenější čas na focení je buď krátce po východu nebo cca 1h před západem slunce, je to notoricky známá golden hour – zlatá hodinka. Co je méně známější je blue hour – cca půlhodina těsně po západu slunce, kdy je nepřímé světlo odražené od nebe krásně rozptýlené a je perfektní pro zasněné portréty. 

Kdy naopak světlo nebývá ideální je pravé poledne nebo časné odpoledne, protože slunce tvoří hluboké stíny a velký kontrast. Tenhle čas je ale většinou klidnější a ještě nejsme vtaženi do svatebního veselí, takže tradičně to byl vždy čas vyhrazovaný pro focení. 

Za mě je ideální to nakombinovat a vždycky tedy doporučuju dva časy na focení – tj. nafotit portréty kdykoliv je k tomu nejlepší prostor a kolem západu slunce se utrhnout a projít se třeba v bezprostředním okolí místa oslavy.

Kolik času věnovat portrétnímu focení

Svatební den je pro mě o prožitku a trávení času se svými nejbližšími, nejsem proto jeden z fotografů, co by si chtěl uzurpovat novomanžele na hodinu v kuse a víc. Pro základní portréty novomanželů mi stačí 15-30 minut (ale klidně víc, zlobit se nebudu :)) a během západu slunce většinou uděláme další, neformální session – ta bývá moje oblíbená, protože všechen stres z novomanželů v tu chvíli už spadne.

Není na škodu si na focení vyhradit času víc a prostě si užít procházku a čas sami pro sebe.

Kdy fotit skupinové fotky?

Tady je za mě jednoznačná odpověď – hned po obřadu. Angličani mají skvělý výraz “herding cats”, který přesně vystihuje pocit, když se snažíte sehnat 100 lidí dohromady během probíhající oslavy.

Možná se to nezdá, ale skupinové fotky jsou pro mě jeny z nejzásadnějších fotek celé svatby. Obecně přikládám zhruba stejnou důležitost emotivním momentkám, citlivým portrétům a fotkám, které prostě musí být v každém svatebním albu. Znám to ze svého rodinného alba, kde jsem si tolikrát prohlížela staré černobíle fotky mé prababičky a pradědečka a zkoumala každý jejich detail. Dnes už nefotíme na velký formát, ale o to víc je potřeba se na tyhle základy rodinných alb soustředit.

Zásadní otázka je: kolik chcete mít formálních skupinových fotek?

Nejvíc se mi osvědčilo vždycky mít od páru seznam skupinek s přesně vyjmenovanými členy rodiny/kamarády, abychom na nikoho zásadního nezapomněli a zároveň věděli jaká skupinka se už fotila a jaká ne . Moje rada je mít seznam co nejstručnější a počítat s tím, že organizace každé skupinky zabere pár minut. Občas je tendence mít fotku úplně s každým přítomným, ale pak připomínám, jestli je to opravdu nutné – dostanou se tyhle fotky na stránky vašeho svatebního alba nebo rychle zapadají prachem.. nebude v jiné části dne příležitost tuhle fotku udělat v méně formálním stylu? Nebo co třeba rychlá momentka na mobil?

V jakém pořadí fotit skupiny na svatbě?

U focení skupinek většinou začínám velkou skupinou všech svatebčanů, pak vyjmenuji kdo má zůstat (většinou jen nejužší rodina) a zbytek může jít na drink nebo se přesunout na oslavu. U rodinných skupin vždy začínám skupinkami s nejstaršími členy rodiny nebo malými dětmi, aby si i oni mohli jít co nějdříve odpočinout a nemuseli postávat a čekat.

Jako poslední při focení skupin na svatbě fotím družičky a družby s nevěstou a ženichem, protože tohle bývají nejbližší kamarádi, většinou je vezmu kousek dál a tam nafotíme fotky v uvolněnějším stylu.

TIP pro fotografy

Neulítávejte si na momentálních trendech. Já si vždycky snažím představit, že se na fotku dívají vnoučata nebo pravnoučata páru a zkoumají každý detail v obličeji “babičky a dědy”. Správná fotka, která obstojí času, je ostrá (a proostřená – pozor na nízké clony) a dobře nasvícená (tj. nevěsta nemá třeba přes půlku obličeje stín). Snažte se mít alespoň jednu takovou v albu a ideálně ji páru i vytiskněte.

Shotlist pro fotografa – seznam snímků – ano nebo ne?

Co je to shotlist? Shotlist je běžně u komerčních focení seznam snímků nebo zadání, podle kterého se fotí a které snímky se odevzdávají. Na webu najdete i podrobně vypracované seznamy snímků pro svatby. Klasicky 100 snímků které nesmí fotograf minout při focení svatby. 

Z pohledu nevěsty a ženicha, kteří chtějí mít vše pečlivě zdokumentované se to zdá jako dobrý nápad, v realitě ovšem víme, že ne vždy jsou podmínky na to, aby fotograf procházel 100+ snímků vypsaných na papíře, osobně bych řekla, že pak naopak může minout opravdu krásné momenty. 

Co je dobré, je probrat s fotografem jaké snímky byste opravdu chtěli, zamyslet se, zda třeba někteří důležití členové rodiny nejsou moc stydliví a nebudou se focení stranit a třeba i fotografa upozornit, že vám záleží mít tuhle konkrétní babičku/tetičku na fotce a naopak dominantního strejdu, který na sebe strhává pozornost nemusí fotit tolik. Co je ve výsledku nejlepší je, když se vám 100% líbí styl fotografa se kterým budete spolupracovat a prostě mu dát volnou ruku na to, aby všechno zachytil tak, jak nejlíp umí. 

Z pohledu fotografa je shotlist skvělá věc, když s focením začínáte a seznam snímků nemáte ještě zažitý v hlavě a mohli byste lehce zapomenout na něco důležitého, opět bych se ale nedržela seznamu křečovitě, abyste mezi tím nezmeškali něco důležitého. Když pracujete ve dvou, je také super si snímky rozdělit, až nemáte některé věci dvakrát a některé třeba vůbec – funguje na to i třeba sdílený seznam v Notes, kde si pingnete, co by měl druhý vyfotit. 

Za úvodní fotku díky Lindě <3.

Otázky, zkušenosti? Sem s nimi! ...tedy do komentářů. :)